O můře a osvícení

Vletěla mi do pokoje můra.

Přilákalo ji světlo.

Sundal jsem kytky z okenního parapetu, abych mohlo otevřít okno a zhasl jsem světlo. Můra nechtěla pochopit, že ten černý obdélník je ten její správný směr ke svobodě a světlu.

Začal jsem se s ní bavit. Nerozuměla mi. Prošla osvícení. Přiletěla až k mému lustru, který ji zcela oslepil. Je osvícená. Proč by měla letět někam do tmy?
Protože tady není žádná potrava pro můry. Tady žiji já. Nic tu není. Leť pryč.
Proč, když tam venku je jenom tma a zima a stejně tam zemřu? Jsem slepá z tvého světla.

Zavřel jsem okno a vrátil na něj kytky.
Osvícená můra má právo zemřít v teple a světle.
Kdyby si to náhodou rozmyslela, nechal jsem otevřenou ventilačku, kterou bez problémů může letět ven.

Avatary a cheaty

Tvůj život je hra. Máš ji před svýma očima na displayi. Plně se jí věnuješ. Každá nepozornost je potrestána zraněním a později ztrátou života. Začínáš kola znovu a často i celou hru. Jak hraješ hru, ztotožňuješ se se svou postavou. Znáš její fyzikální limity a znáš i své reakční doby (své schopnosti). Jsi čím dál tím lepší hráč. Dokážeš porážet ostatní.

Probuzení (ze snu hry) přichází v okamžiku, kdy ti někdo sdělí, že existují cheaty. Tvoje postava pak získá vlastnosti, proti kterým nemá hra obranu. Nesmrtelnost, neomezený počet životů, neomezená síla, neomezené množství zbraní a munice, přeskoky přes dimenze, ...

Druhé probuzení je v tom, že si uvědomíš, že tu hru nemusíš hrát, že můžeš hrát jinou (svobodná vůle, právo volby) a nebo si napíšeš vlastní.

Třetí probuzení je, že nejsi postava vázaná fyzikálními limty ani reáliemi.
Nejsi svůj vlastní avatar.

Poznámka pod čarou:
Zasvěcení, je o tom, že znáš principy hry. Stojíš nad ní. Znáš jazyk a kód programu.