Dovolená

Jak jste si mnozí všimli, jsem již několik dní na dovolené.
Dnes jsem seděl na lavičce před domem na vesnici, kde jsou dvě hospody a čtyřista obyvatel. Přemýšlel jsem o tom, jak pomalu plyne čas a co vlastně celou tu dobu tady dělám. Shrnul jsem to pro sebe slovy: žeru, chlastám, hulím a chrápu. To je hrozný, jak se na vesnici vleče čas. Jak jsem tu vlastně dlouho? Dlouho.
Měl bych někam napsat, že mám nový rekord. Už dva dny jsem se nepřipojil k netu a nepodíval se, kde se co děje. Ani poštu jsem nečetl. Vlastně četl. Včera. Tak to jsem závislejší, než jsem si myslel.
To jsem tu teprve dva dny.
To přece není možné. Za tu dobu jsme stihli, položit dlažbu, vypít dva kastle piva, několik lahví slivovice, grilovat. Několikrát jsem byl na procházce se synem, udělal jsem pár fotek, ...
Tak proč mám pořád pocit, že se ten čas tak vleče?
Chybí mi práce. Moje zničující, stresující, vyčerpávající, proklínaná, ale pořád ta moje. Proti ní, je všechno ostatní jenom pomalá a vleklá nuda.
Ale dost o práci, mám přece dovolenou.
Jdu si ubalit cigáro a otevřít si pivo. Dal bych si točené, ale Karel si vzal dovolenou a na dva týdny zavřel hospodu. No a konkurenční hospoda? Ta zkrachovala.
Jo, někdy nevyjde jenom počasí. :-)
Tak si užijte dovolenou.